I.M: Expedice za savci do Brněnské ZOO

Třída I.M prožila březen ve znamení zvířat. Naším hlavním tématem byli savci, kterým jsme se věnovali nejen v lavicích, ale i v terénu. Žáci si ve skupinách připravili skvělé prezentace o různých skupinách – od kytovců a vačnatců až po šelmy a hlodavce.

Teoretické znalosti jsme pak zúročili 18. března při exkurzi v ZOO Brno. S paní průvodkyní jsme se zaměřili právě na savce, dozvěděli se jejich jména, věk i zajímavosti z jejich života. Děti si vyzkoušely i badatelskou aktivitu, kdy k obrázkům zvířat přiřazovaly modely jejich trusu. Po návratu do školy si všechna nová zjištění pečlivě zapsaly do svých deníků.

II. M: Mladí vědci v akci – od citronových baterií pro záchranu planety

Březen v naší druhé třídě nebyl jen o jarním sluníčku, ale především o fascinujícím objevování souvislostí. Žáci si vyzkoušeli, že věda nemusí být jen v učebnicích, ale že nás obklopuje na každém kroku – ať už v kousku ovoce, nebo v příběhu nenápadného pavouka.

Šťavnatá energie: Když ovoce ožije

Může obyčejné jablko nebo brambora vyrobit elektřinu? To byla otázka, na kterou jsme hledali odpověď hned na začátku měsíce. Žáci se proměnili v laboratorní techniky, stanovili si hypotézy a pustili se do měření.

Pomocí zinkových a měděných elektrod propojených vodiči jsme měřili napětí multimetrem. Zjistili jsme, že:

• Citron byl podle očekávání nejsilnějším zdrojem energie.
• Překvapily nás však i brambory a rajčata, která vykazovala zajímavé hodnoty.
• Věda může být neuvěřitelně „šťavnatá“, když si na ni děti mohou samy sáhnout.

Po stopách křižáka pruhovaného: Příběh o klimatu

Druhá polovina měsíce patřila velkému ekologickému projektu. Místo složitých grafů nás tématem klimatické změny provedl nečekaný hrdina – křižák pruhovaný. Tento nápadný pavouk se kvůli oteplování stěhuje čím dál více na sever a my jsme sledovali jeho cestu krajinou.

Děti skrze jeho příběh pochopily, jaké dopady má extrémní počasí na přírodu:

• Vyschlá koryta řek bez života.
• Vyprahlé lesy trpící suchem a vichřicemi.
• Nečekané záplavy i jarní mrazy, které ničí úrodu.

Abychom pochopili příčinu, zahráli jsme si na „skleníkovou peřinu“. Zjistili jsme, že skleníkový efekt je pro život na Zemi nezbytný (bez něj by byla Země zmrzlou koulí), ale že problém nastává, když je tato peřina kvůli lidské činnosti příliš hustá a zadržuje více tepla, než je zdrávo.

Naše volby mění svět

Vrcholem našeho bádání byla hra na fiktivní zemi. Každý žák si vybral místo k bydlení, ale pak přišel běžný den plný rozhodování. Děti procházely stanoviště a volily si, jak se budou stravovat, nakupovat nebo cestovat. Každá volba měla svou cenu v podobě „emisních fazolí“.

Sledovali jsme, jak se při každém rozhodnutí mění naše společná mapa:

• Tání ledovců a bělení korálů v oceánech.
• Vysychání lesů a rozmrznutí permafrostu pod domy.

Nejsilnější moment však nastal ve druhém kole. Žáci dostali šanci své volby přehodnotit. Začali přemýšlet: „Potřebuji to opravdu? Nemůžu jet raději na kole?“ Výsledek byl úžasný – díky vědomějším rozhodnutím vypadala naše mapa světa ve druhém kole mnohem zdravěji.

Byl to měsíc plný „aha-momentů“. Děti si odnášejí důležité poznání: I naše malá změna v chování může být obrovskou změnou pro celou krajinu.

Nenechte si ujít:

• 📱 Sledujte naše další vědecké výzvy na Facebooku

III.M: Geometrie v prostoru školní zahrady

Třída III.M v březnu dokázala, že matematika nemusí být jen o rýsování do sešitu. Využili jsme krásného počasí a výuku geometrie přesunuli na čerstvý vzduch. Školní zahrada se změnila v rýsovací plochu, kde jsme v prostoru hledali geometrická místa bodů. Žáci si v praxi vyzkoušeli určování osy úhlu, osy úsečky, konstrukci Thaletovy kružnice i hledání středu kružnice opsané. Praktický nácvik v terénu pomohl dětem lépe si představit vztahy mezi body a útvary, které by na papíře zůstaly jen teorií.

 Prohlédněte si celou fotogalerii z našich březnových akcí ZDE